Oiran

OIRAN

Oiran byly vysoce postavené kurtizánky (jinak řečeno milenky, společnice, prostitutky). Kultura je v Japonsku dodržována dodnes jen už je to kvůli kultuře a nejde o spaní s muži. Oiran vznikly v období Edo (1600-1868).

V té době prošlo několik zákonů, které nevěstince vykázaly do obezděných čtvrtí daleko od městského centra. Ve velkých městech to byla čtvrť Šimabara v Kjótu, Šimmači v Ósace a Jošiwara v Edu (dnešní Tokio). Rychle se rozrostly do velkých, oddělených "Čtvrtí potěšení", kde se nabízely různé formy zábavy. Tady se nehledělo na původ kurtizánky, ale vytvořila se zde přísná hierarchie založená na kráse, charakteru, dosaženém vzdělání a uměleckých dovednostech. Mezi oiran byly nejvýše postavenými kurtizánkami nebo prostitutkami tajú (太夫), které byly také považovány za vhodné pro knížata daimjó. Oiran měli celkem 3 třídy, nejvyšší byla Tajú.

   Oiran měli v domě přijímací salónek. Než potěšili muže, přijali ho v salónku a po té se rozhodli zda ho opravdu přijmou nebo ne. Některé Oiran, které neměli krásně bílé zuby, na které se taky hledělo si zuby černili ( navázáno na jiný článek na blogu). Aby pobavily své klienty, oiran ovládaly umění tance, hudby, poezie a kaligrafie a dokázaly vést zasvěcený rozhovor na jakékoliv téma.

   Chování zde bylo podřízeno přísné etiketě, jejich mluva si zachovala formální standard dvora a odlišovala se od běžného jazyka. Náhodní návštěvníci byli odmítáni; klienti oiran zvali pomocí formální pozvánky a oiran pak přicházely ulicemi v procesí za doprovodu sluhů.      Kostýmy, které nosily byly stále zdobenější a složitější, obvykle s osmi i více jehlicemi, hřebeny ve vlasech a mnoha předepsanými vrstvami silně zdobených oděvů odvozených od prvních oiran z počátků období Edo. Stejně tak nabízená zábava se odvozovala od původních generací oiran. Postupně se kultura Tajú stávala stále vzácnější a vzdálenější každodennímu životu a jejich klientů oiran ubývalo.

Děkuji za přečtení Vaše Sadako-chan ~