Ohaguro

Ahojky, dneska si povíme něco o OHAGURO.

Ohaguro je prastará tradice, která spočívá v černění zubů do velmi tmavého až černého odstínu. Tento trend stejně jako mnoho dalších vznikl v Japonsku. Černé zuby byly považovány po staletí za krásné (u mnohých starých žen ve Vietnamu jsou považované za krásné dodnes). Ke změně došlo v Japonsku v období Medži, během kterého za vlády císaře Meidžiho zažilo prudkou modernizaci za podpory západních mocností.

  V roce 1873 se císařovna objevila na veřejnosti s bílými zuby, čímž chtěla sama demonstrovat zákon, který černění v roce 1870 zakázal. V Japonsku po celá staletí černění zubů je známé jako Ohaguro, (v překladu železný nápoj) a znamenalo bohatství a pohlavní zralost. Především ženy si barvily zuby černým barvivem na bázi železa, (rozpuštěné železné piliny v octě, skořici a dalších aromatických koření jako hřebíček, anýz atd. k dosažení lakovaného černého vzhledu. Původ černění, Ohaguro není znám. Tento trend skončil v období Meiji a existoval tedy stovky let.

   Zuby si černily také Oiran. Pokud neměli bílé zuby, které symbolizovali stejně se vzhledem krásu, černily si je. Na zuby se tehdy opravdu hodně koukalo. Tento trend však uznávaly i Geishy. Nejdříve však měli černé zuby pouze lidé vysoce postavení – Císař apod.     Teprve po nějaké době se dostalo do nišších vrstev. U žen černění zubů znamenalo, že je dívka již zralá a zuby se černili dívkám na svatbě v 8-10 letech. Zároveň to sloužilo jako prevence proti zubním kazům apod. Barvivo se muselo použít jednou denně nebo jednou za několik dní. Lidé ze západu tento zvyk popisovali jako ohavný. Černění zubů se neomezilo na Japonsko, ale rozšířilo se do Mikronésie, Melanésie, do jihovýchodní Asie od Sumatry po Timor a z Malajsie do Číny, Indočíny včetně Vietnamu a severozápadu Indie. Někde jsem se dočetla že díky tomu pak některé Japonky umírali v nízkém věk, avšak nevím zda je na tom něco pravdy.